Struktura dřevostaveb v ČR

Detailní pohled na strukturu dřevostaveb v České republice

Struktura dokončených dřevostaveb po krajích v r. 2017

  Zdroj: ČSU

Ze statistik dokončených dřevostaveb z roku 2017 vyplývá, že nejvíce dřevostaveb bylo dokončeno ve Středočeském kraji a to 550 ks domů, což je 25,5% z celkového počtu v ČR.  Na druhém místě to byl Moravskoslezký kraj s 309 dokončenými domy (tj. 14,3%) a třetí byl kraj Jihomoravský (227 ks domů tj. 10,5%). Nejméně dřevostaveb bylo v roce 2017 dokončeno v Karlovarském kraji (35 ks) a v Praze (35 ks).

Zajímavým ukazatelem může být i srovnání investičních nákladů vynaložených na dřevostavby v jednotlivých krajích.

Investiční náklady na dřevostavby v roce 2017 (tři kraje s největšími investicemi do dřevostaveb)

  Zdroj: ČSU

Výrobce tepelné techniky bude jistě zajímat i rozdělení realizovaných dřevostaveb podle třídy energetické náročnosti a podle způsobu vytápění.

Dřevostavby podle tříd energetické náročnosti (srovnání 2016 a 2017)

  Zdroj: ČSU

Z tabulky vyplývá, že v roce 2017 bylo v ČR postaveno téměř 64% všech dřevostaveb v energetické třídě B.  Oproti roku 2016 poklesl podíl domů postavených ve třídě A (možná z důvodu vyšších pořizovacích cen těchto domů) a mírně také poklesl podíl dokončených domů ve třídě C, což je dobře a signalizuje to použití kvalitnějších obvodových stěn a lepších izolačních materiálů, protože se stavby přesouvají z energetické třídy C do třídy B.

Struktura dokončených dřevostaveb podle druhu vytápění

  Zdroj: ČSU

Z přehledu je patrné, že v roce 2017 zvolilo nejvíce zákazníků pro vytápění svého domu jako zdroj elektrickou energii (71,2% domů).  Zajímavý je i zvyšující se podíl tepelných čerpadel, která byla použita u 203 ks domů (9,4%) a strukturálně se vyrovnala podílu topení plynem (9,5%).

Struktura dokončených dřevostaveb podle počtu podlaží
Z hlediska počtu podlaží je možno konstatovat, že v celostátním průměru bylo u dřevostaveb realizováno 50% domů dvoupodlažních a 50% jednopodlažních (bungalovů).  Nejvíce dvoupodlažních dřevostaveb bylo dokončeno v Praze, kde byl průměrný počet podlaží 1,9 na dům. To koresponduje s neúměrně vysokou cenou pozemků v Praze, což vede k minimalizaci plochy stavebních parcel pro rodinné domy a tedy k větší výstavbě dvoupodlažních domů na menších pozemcích.  Na druhou stranu se nejvíce jednopodlažních bungalovů staví v Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, kde je průměrný počet podlaží na jeden dům 1,4.

Struktura dokončených dřevostaveb podle velikosti užitkové plochy
Zajímavým ukazatelem je i průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě.  V Praze je to 138,4 m2/byt, ve Zlínském kraji 127,4 m2/byt a Karlovarském kraji 122,9 m2 /byt. Nejmenší průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě byla v Olomouckém kraji a to 93,6 m2/byt.

Závěr
Jsem rád, že se dřevostavbám v České republice tak dobře daří (viz úvod tohoto článku) a že taky máme k dispozici data, která nám pomáhají při plánovaní stanovení strategických úvah o rozvoji dřevostaveb do budoucna. Za kvalitní statistické podklady bych chtěl poděkovat Českému statistickému úřadu, jmenovitě paní Ing. Cuřínové a paní Ing. Lukavcové. 

Ing. Vratislav Blaha, CSc.
předseda Asociace dodavatelů montovaných domů